Jakmile se vytratí touha , zůstává ještě energie , která touhu živila . Ta zmizet nemůže . Touha je jenom formou energie , proto je možné změnit jednu touhu za jinou . Hněv se může stát sexem , sex se může stát hněvem . Sex se může stát lakomostí , proto vždycky , když potkáte nějakého velmi lakotného člověka , bude méně sexuální . A pokud by byl opravdu dokonale lakomý , nebyl by vůbec sexuální , žil by v celibátu , protože všechna jeho energie se vkládá do lakomosti . A když potkáte velmi sexuálního člověka , zjistíte , že není lakomý , protože pro lakomost už nic nezbývá . Když potkáte někoho , kdo vytlačuje svoji sexualitu , bude plný zlosti , zlost se může kdykoliv vynořit na povrch . Vidíte mu to na očích , ve tváři , že je prostě naštvaný , všechna sexuální energie se změnila v zlost . Proto jsou vaši tzv. mniši a svatí pořád naštvaní. Způsob jejich chůze prozrazuje zlost , jejich pohled prozrazuje zlost . Jejich klid sahá jen na povrch kůže – stačí se jich dotknout a naštvou se . Sex se stává hněvem . Toto jsou typické formy , život je energie .
………………………………………………..
Soucit v podstatě znamená přijímat lidské slabosti a nedostatky , nečekat , že se lidé budou chovat jako bohové . Takové očekávání je kruté , protože oni se jako bohové chovat nebudou , takže je nedoceníte a klesne i jejich vlastní sebeúcta . Nebezpečně je zmrzačíte , připravíte je o důstojnost .
Soucitu se musíme učit ještě před osvícením . Pokud tomu tak není , uteče nám mistrovství . Když začne člověk sám v sobě prožívat extázi , bude se mu zdát , že ho soucit jenom brzdí , že kazí jeho radost a ruší jeho stav vytržení . Proto osvícení dosáhli stovky lidí , ale jen velmi málo z nich byli mistři(to je ten , který používá soucitu k tomu , aby ukázal ostatním cestu k Nirváně) . Být osvícený neznamená nutně to , že se stanete mistrem , stát se mistrem znamená , že máte nesmírný soucit a že se stydíte vznášet se v těch úžasných stavech osvícení sami . Chcete pomoci lidem , kteří jsou slepí a hluší a tápají v temnotách . Těší vás pomáhat jim , neruší vás to . Ve skutečnosti to vaši extázi obohacuje , když kolem sebe vidíte kvést tolik dalších lidí . Vaše radost je tisíckrát větší , využili jste vlastního osvícení k tomu , abyste na světě rozpoutali revoluci . Gesto dávání začne být nesmírně důležité , jakmile pochopíte , že dáváním o nic nepřicházíte – naopak , váš prožitek narůstá . Ten , kdo nikdy soucitný nebyl , nezná tajemství dávání a sdílení . Budha žil ještě 40 let po své smrti – zůstala zde energie z jeho plnosti . Pokud máte srdce plné soucitu , je možné , že po meditování a dosažení osvícení budete pomáhat druhým , aby dosáhli na stejně krásné věci , aby se dostali stejně vysoko.
Při soucitu jen dáváte – jednoduše vás nenapadne , že byste měli něco dostat zpátky , prostě se jen dělíte o to , co máte . Buďte soucitem , bezpodmínečně , bez nějakého směrování , bez obracení se na někoho . Pak se stanete uzdravující silou v tomto světě plném utrpení .
Jedním ze základních prvků soucitu je přidělit každému důstojnost , dát všem na vědomí , že to , čím jste byli obdařeni vy , se může stát jiným , že nikdo není beznadějný případ , nikdo není bezcenný , že osvícení není nic , co si je třeba zasloužit , ale že je to vaše vlastní přirozenost . Tato slova by měla vyjít z osvícené osoby , jedině pak mohou vzbudit důvěru . Když je pronášejí neosvícení učenci , pak tato slova vzbudit důvěru nedovedou . Slově osvěcence začne dýchat , začne mít vlastní tep . Ožije a jde přímo k vašemu srdci – není to žádné intelektuální cvičení . Učenec sám neví , o čem mluví , o čem píše . Je stejně nejistý jako vy .
